Poustevník

Rubáš mrazu obchází krajinu
Vkrádá se do hloubky lesa
První zmrazí spadané listí podzimu
Dál mezi stromy pokracuje jeho cesta

Les svažuje se stále víc do hloubky
Bezedný jako trychtýr
Pomalu krácím opadanou alejí
Zbídacený, opuštený rytír

Jeho knihy jsou kura starých stromu
Denne obchází kolem nastražených pastí
Mnohokrát je jeho bledá plet
Zbarvena rudou krví

Ale skryta pod chomáci vlasu a vousu - poustevník

Tlusté stromy, podmácené koreny
Mezi krovinami vidím chatrc
Prolámaná okna, komín zborený
Presto obydlená poustevníkem

Mlcky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz
Vubec nic nevnímá
Pustý, jak vetrem ošlehaný sráz
Náhle však Krista proklíná:

"Ta bestie už zcela strhla lid
Odvráceni od prírody, odvrhli vlácnost
Už navždy ztratili cit
Šum stromu, dešte, vnímat prírodu"

Popadne náhle kus masa
Sušené maso lesní zvere trhá zubama
Zahalen do prírodních cáru
Vdechuje vítr, rubáš mrazu